Ohlédnutí za podzimem na Farské

Po jaru a létu jsme i letošní podzim strávili na Farské. Na poslední velkou brigádu, dorazilo tradičně dost dobrovolníků, jejichž většinu tvoří vytrvalci, kteří přišli již po několikáté. Asi je nás dost, kterým je na Farské dobře a kteří chceme snahu o proměnu a oživení dotáhnout do konce. Míst k dodělání bylo hodně, ale společně jsme to zvládli. Podařil se chodník za kostelem, severní plácek s kamenným valem, další lem z keřů, záhon za farou, zpevněná plocha kolem ohniště i další výsadba květin. Výjimečná byla tato brigáda svým počasím. Svítilo slunce, ani nekáplo a teplota byla až nadstandardní. Konečně si s námi toto vlídno klimatické i lidské mohla užít i početná skupina z Nadace VIA, z níž Ondřej s Martinou a Jiřím neváhali přiložit ruku k dílu. Důležitou pomocí byli i vojáci, které Zdík mobilizoval, a moravští dobrovolníci:-)

DÍKY VŠEM, KDO JSTE PŘIŠLI A ZANECHALI „SVOU STOPU“!

Další velké dodělávky byly v rukou profesionálů. Pan Křížek z Chyšek se svými řemeslníky postavili modřínový altán, který je dalším parádním kouskem zahrady. Lukáš Gavlovský přivezl nádherné akátové pítko a dodělal lavici nad kamenným valem. Kam teď na zahradě pohlédneme, všude je něco hezkého, krásného, milého, úžasného……

Opravdu vysokorychlostní tempo jsme nasadili v týdnu před slavnostním otevřením. Dodělali jsme izolace na střeše altánu a osázeli jsme ji. Bude tak navždy zelená a proměnlivá od jara do zimy.

Realisté před posledním říjnovým víkendem, kdy jsme chtěli zahradu slavnostně otevřít, varovali před sněhem, idealisté doufali, že nepřijde. Nashromáždili jsme jablka na lisování, zajistili občerstvení a stromy na výsadbu a v sobotu nasněžilo a pořádně. Děti jásaly, postavily iglú a sněhuláka a nám bylo trudno. Stáli jsme v altánu, mrzly nám nohy a postupně s narůstající zimou bylo jasné, že slavnostní otevření přesuneme na jaro, aby nám všem bylo při tom slavení příjemně, teplo z venku i uvnitř….. Naše nelehké rozhodnutí většina pozvaným přijala s pochopením, za což dodatečně děkujeme. Po chápavých reakcích nám bylo alespoň o něco lépe.

S odstupem týdnů se mi tento přesun zdá čím dál tím lepší, protože roční projekt Farská tak ještě pořád neskončil, i když formálně ano. Až si teď všichni přes zimu odpočineme, tak se společně sejdeme k jarnímu probouzení zahrady. Kdy přesně to bude, nevím. Záleží jako vždy na počasí. Každopádně Vám dáme vědět a budeme moc rádi, když se všichni, kdo jsme pro otevření a proměnu zahrady něco udělali, společně sejdeme, bez lopat, krumpáče, holin a pracovních rukavic…..

Když počátkem listopadu sněhová nadílka zase pěkně slezla, zasadili jsme spolu s odolnými juniory – skauty 5 vysokokmenných jabloní (Grávštýnské, Strýmku, Malinové holovouské a Croncelské). S Olinou jsme při tom rovnou sklízely plody svých snah. Byla radost poslouchat děti, jak si u sázení povídají, kde už s námi co sázely, a hlavně vidět, že umějí sázet stromy! Za prvních mrazíků 3 nejodhodlanější ženy, za Zdíkova povzbuzování, skryly do země tajemství, které nás na jaře potěší svou krásou. To až cibuloviny vykvetou.

Chtěla bych poděkovat zatím obecně všem, kdo jste se s námi do Farské pustili. Vám, kteří jste plánovali, přemýšleli, snili, ale také pracovali, radili či rychle zapůjčili potřebné nářadí. Velký dík patří i Vám, kteří jste nás podpořili finančně a tím, že jste pro nás udělali práce sponzorsky. Nepostradatelní jste byli Vy, kdož jste nás chválili, povzbuzovali a utěšovali, když nám zrovna nebylo do smíchu.

Všichni jste byli důležitým kouskem či kusem mozaiky, bez níž by společné dílo – FARSKÁ ZAHRADA nikdy nevzniklo!

DĚKUJI A TĚŠÍM SE NA SPOLEČNÁ SETKÁVÁNÍ NA FARSKÉ V ROCE 2013.

Jana Průšová

Text byl připraven pro Hlas Nadějkova, kde v č.4/2012 v prosinci vyšel.